Analýza fotbalového krajského přeboru

1. SK DEKORA ŽDÍREC N. D.
Už před začátkem sezony se šuškalo, že Ždírec vhodně posiloval. Akorát po ukončení kariéry Petra
Tučka nemohl dlouho zacelit mezeru na brankářském postu. Angažování Tomáše Havlíčka se ukázalo jako skvělý tah. Dekora oslnila na podzim zejména výbornou obranou a schopností rozhodovat vyrovnané zápasy v závěrečných minutách. Doma byla stoprocentní, na jaře navíc všechny konkurenty přivítá ve svém hájenství. Až příliš je však její hra orientovaná na výkony individualit typu Petra Čalkovského, Romana Mareše, Miroslava Kaluži nebo Tomáše Havlíčka.

2. SOKOL HARTVÍKOVICE
Po smolném sestupu z divize v Hartvíkovicích vyhlásili útok za návratem o patro výš. Pozměněný kádr však mnohdy nepřipomínal dobře vyladěný stroj, to se projevilo hlavně na začátku soutěže. Harvíkovice prohrály na podzim sice jen jednou, a to ještě smolně brankou z poslední minuty v Humpolci, ale remíz posbíraly až přespříliš. Úplný závěr je zastihl herně v útlumu. Sice sbíraly body jako na běžícím páse, ale pod vítěznou sérii se podepsal hlavně vynikajícími výkony v brance Aleš Chalupa. Pokud se chce soubor trenéra Jiřího Hajského vrátit do divize, na jaře musí přidat.

3. SLAVOJ TKZ POLNÁ
Ambiciózní tým, koučovaný zkušeným stratégem Milanem Palkovičem, bezezbytku potvrdil roli černého koně soutěže. Celý podzim se prezentoval vyrovnanými výkony, svou sílu potvrdil zejména v domácím prostředí, kde při impozantním skóre 17:4 ztratil pouze jeden bod (remíza 0:0 s Pelhřimovem). Venku na hřištích konkurentů však měla Polná problémy v přechodových fázích, zejména po ztrátě míče. „Zkušení soupeři toho dokázali využít,“ přiznává trenér Palkovič. Nicméně s týmem, který má na krajský přebor až nadstandardní zázemí, se musí na jaře počítat.

4. FK HUMPOLEC
Vedle Hartvíkovic to byl právě Humpolec, který zřetelně vyhlásil útok na divizi. Na trenérskou lavičku angažoval zkušeného harcovníka Jindřicha Březinu, snažil se doplnit tým v poli. Určitě nesáhl vedle při angažování světelského střelce Miroslava Křikavy, vrchovinského stopera Jiřího Hese nebo vlašimského Jiřího Černíka. Citelnou ztrátou však byl odchod Radka Čiháka. Ambiciózní celek se na své kůži přesvědčil, že všechno potřebuje svůj čas. Velké množství změn se projevilo v některých zápasech v plné nahotě, pokud však na problémy dokáže přes zimu zareagovat, divize není nereálná.

5. SPARTAK PELHŘIMOV
Ten mančaft má budoucnost. To se tvrdí o Pelhřimovu už několik let. Jen to stále ne a ne prodat na hřišti. Mladý tým trenéra Leoše Mitase zřejmě začíná dozrávat. Záhy je zapomenut totálně zpackaný loňský podzim, který uvrhl Pelhřimov na nějaký čas do jarních bojů o záchranu. Pelhřimov umí zahrát proti silným soupeřům (doma porazil Humpolec, Ždírec i Bystřici), s motivací proti slabším to však bývá horší. Po příchodu gólmana Josefa Moravce se tým ještě více zlepšil v defenzivě, horší je to s koncovkou. Třeba venku v osmi zápasech vstřelil jen pět gólů a hůř je na tom jen poslední Jemnice.

6. SK BYSTŘICE N. P.
Bystřice od prvního ročníku krajského přeboru Vysočina patří mezi nejlepší týmy. Čtyři druhá místa v pěti dosavadních ročnících z ní jasně udělala korunního prince. Letos však za touto pověstí hodně zaostává a těžko ji potvrdí. Mužstvo střídá dobré momenty se slabými, až příliš se projevila početná marodka ve všech řadách a odchod klíčové osobnosti Horáka do Žďáru. Bystřice zůstala sice produktivní v ofenzivě, ale na slabou defenzivu technicky a herně hodně vyspělý celek až příliš doplácí. Navíc chybí zřejmě i větší bojovnost a vůle otočit nepříznivě se vyvíjející zápasy.

7. SAPELI JANOVICE
Jednoznačně nejpříjemnější překvapení podzimu. Zkušený tým se po roční odmlce v I. A třídě vrátil mezi krajskou elitu a odborná veřejnost čekala, jak si povede letos. Kormidla se ujal vyššími soutěžemi protřelý Tomáš Jansa a zřejmě s hráči nalezl společnou řeč. Tým, který jen minimálně trénuje, těží ze svých zkušeností a na podzim překvapil velmi dobrou hrou. Vysoce aktivní skóre 23:13 je toho důkazem. Favority Janovice vždy potrápily, přijatelnější soupeře naprosto jasně přehrávaly. Je však otázkou, co udělá s formou dlouhá zimní přestávka.

8. HFK TŘEBÍČ B
Nevyzpytatelný tým, ostatně jak je u juniorek zvykem. Vysoké domácí výhry 6:1 nad Vrchovinou, 4:1 nad Bystřicí nebo 3:0 nad Polnou ostře kontrastují s porážkou 2:1 v Jemnicku (jeho jediná výhra), či dokonce debaklem 5:1 v Janovicích. Vedení však na mladíky netlačí, trenéři mají čas s mužstvem pracovat. Z branky tým diriguje zkušený brankář Petr Koubek, jednoznačnou podzimní jedničkou byl velký talent třebíčského fotbalu Roman Durajka. Pokud bude rezerva HFK pokračovat v nastoleném trendu, na jaře mít existenční problémy stoprocentně nebude. 9. FK BOROVINA – OPATOV

9. FK BOROVINA – OPATOV
Pokud jsou Janovice překvapením podzimu, tak Borovina vyfasovala nálepku největšího zklamání. Zkušený mančaft, který se po postupu do přeboru zařadil ihned mezi špičku, tápe v průměru. Tomu odpovídá i vyrovnaná bilance 5 – 5 – 5 při minus čtyřech bodech v tabulce pravdy. Na trenérské lavici vystřídal Michala Kusáka Miloslav Loucký, ale zatím se mu nedaří zopakovat stanovený cíl, obhájit pátou pozici. Přitom tým ještě posílil, ale zřejmě i zkušená Borovina potřebuje čas.

10. SLAVOJ PACOV
Nad výkonností nováčka se před startem dlouze debatovalo, byl pasován na jednoho z adeptů na sestup. Tomu se Pacov vzepřel a prakticky ve všech zápasech dokázal držet se soupeři krok. Propastný rozdíl je však mezi vynikající defenzivou, kterou znatelně vyztužil exslávista Libor Koller, a chabým útokem, respektive produktivitou v něm. Právě pouhých šestnáct tref do černého (méně jich má jen Jemnice) je příčinou devíti! remíz v patnácti zápasech. Přetavit některou z nich ve vítězství, to by znamenalo klidnější zimu. Pacov však dokázal, že do přeboru patří. Jako jediný ale doma nevyhrál.

11. FC SLAVOJ ŽIROVNICE
S výjimkou dvou případů hrál Slavoj vždy o záchranu. Vzhledem k situaci v tabulce to vypadá, že by tato nevděčná úloha mohla tentokrát Žirovnici minout. Pokud však nepřijde kolaps jako letos na jaře, kdy se zachraňovala až do posledního kola. Slavoj se doma vytáhl na Ždírec (2:1) i Hartvíkovice (1:1), ve vlastním prostředí ani jednou neprohrál. Venku však moc hrůzy nepouštěl, stoprocentně vyloupil jen Jemnicko. Opět však potvrdil, že důležité zápasy vyhrávat umí. Trenér Kořínek pokračuje v rozšiřování týmu o nadějné mladíky.

12. SFK VRCHOVINA
Trenér Vrchoviny Jiří Plocek vsadil totálně na mládí. Místo v základní sestavě často neměli jisté ani zkušení matadoři Miroslavové Polášek a Oros. Navíc odešel do Humpolce další klíčový hráč Jiří Hes. Nezkušený tým citelně trpěl nevyrovnanými výkony a ven si jezdil hlavně pro brankové příděly. Rapidní zlepšení však přinesl závěr podzimu. V posledních čtyřech kolech Vrchovina neprohrála a vybojovala šest bodů. To završila překvapivou výhrou v Bystřici 1:0 (jedinou venku), která ji dostala z nejhoršího.


13. SK HUHTAMAKI OKŘÍŠKY
Člověk jen musí kroutit hlavou nad nevyzpytatelností Okříšek. Do puntíku okopírovala loňský špatný podzim s tou výjimkou, že letos měla solidní začátek. To chytil famózní formu střelec Aleš Valenta a Okříšky v prvních šesti kolech získaly devět bodů. Jenže potom na jejich konto připluly jen čtyři. Mužstvo vstoupilo do bojů prakticky beze změn, spoléhá hlavně na sehranost. Soupeři se však musí mít na pozoru, protože na jaře předvedl tým z Třebíčska skvělou stíhací jízdu a skončil nakonec v popředí tabulky. Nyní se chce vyhnout sestupovým starostem.

14. SK MOR. BUDĚJOVICE
Druhá sezona bývá nejtěžší. O tom se na vlastní kůži přesvědčuje loňský nováček z Moravských Budějovic. Přitom se tým posílil o exjihlavského útočníka Josefa Šplíchala a měl kvalitní letní přípravu. Cíl pohybovat se v horní polovině tabulky se však nenaplňuje, mužstvo trenéra Vranky sráží do podpalubí tabulky slabší defenziva a špatné výsledky na hřištích soupeřů. Venku vydolovalo jen tři remízy. Navíc se potýká i s disciplínou, dohrávat zápasy nekompletní nebylo neobvyklým jevem. Historie ale napovídá, že Budějovice mají lepší jaro než podzim.

15. FC SPARTAK VELKÁ BÍTEŠ
„Rozhodně nechceme zopakovat slabé výkony z minulého podzimu,“ hlásal před startem přeboru trenér František Klusák. Bohužel, stalo se. Velká Bíteš sice v úvodních čtyřech zápasech nasbírala solidních pět bodů (do 7. kola sedm bodů), ale potom přišlo tvrdé procitnutí. Tým šel od porážky k porážce, a tak konec podzimu je pro tým, jenž před startem oslabil, osvobozením. Klub z jihovýchodní výspy kraje Vysočina sice není momentálně na sestupové příčce, ale musí doufat ve znovuzrození jako letos na jaře. Jinak se s elitní soutěží rozloučí.

16. 1. FC JEMNICKO
Nováček si nedělal před začátkem sezony iluze. I v loňské sezoně stavěl sympatický klub na vlastních odchovancích a netajil se tím, že žádné velké shánění posil neplánuje. Krajský přebor je však o něčem jiném než I. A třída, a Jemnicko to pocítilo od začátku. Vyhrát dokázalo pouze nad Třebíčí B, na kterou zkrátka umí. Situace v divizi však mužstvu trenéra Kincla nahrává. Za stávajících okolností by sestupoval pouze nejhorší tým přeboru a ztráta Jemnicka je minimální. Přes zimu se však musí něco změnit, protože jinak zůstává adeptem na sestup číslo jedna.