Import
12. 11. 2013
Slavoj sice přišel o nadějné vedení, ale domácí neporazitelnost udržel
Myslím, že můžeme být i s bodem spokojeni. Uhrát ho s takovým soupeřem jako Rosice není špatné, říká Kaplan. Článek z deníku Vysočina.
Na divizním trávníku v Polné to mají soupeři těžké, což potvrzuje i skvělá bilance Slavoje. Ten i v posledním letošním utkání před svými fanoušky bodoval, a přestože si po šesti vítězstvích a jedné remíze připsal na své konto další nerozhodný výsledek, utkání s Rosicemi bylo zajímavé.
Šest vstřelených gólů a remíza 3:3 to jen potvrzuje. „Bylo to celkem divoký, ale divákům se mohl zápas líbit,“ říká hrající kouč Slavoje Tomáš Kaplan.
On sám otevřel gólový účet už po třech minutách, ale od 24. minuty se jeho tým musel obejít bez vyloučeného gólmana Skočdopoleho, který musel předčasně pod sprchy za faul ve vápně. „My jsme začali výborně, rychle jsme vedli, ale pak přišla červená karta a ta penalta nás opařila. Naštěstí jim po chvíli vyloučil také hráče za nesmyslné šlápnutí na Loviho (Michala Lovětínského pozn. red.),“ nastiňuje zápletku Kaplan.
Slavoj se oklepal a do kabin odcházel hodně spokojený, jelikož si hosté dali vlastní gól a Kaplan těsně před pauzou zvýšil na 3:1. „Škoda, že jsme nepřidali ještě jeden gól, šance jsme měli,“ litoval hrající kouč.
Rosice totiž ukázaly sílu a hned po změně stran dvakrát udeřily. „Oba góly pramenily z naší nedůslednosti. Poprvé jsme nechali při rohu hlavičkovat Živného, nešli jsme mu do těla, ale je to zkušený a vysoký hráč, který toho využil. A pak po chybě ve středu obrany jsme dostali na 3:3,“ mrzí Tomáš Kaplana nepovedená pětiminutovka.
Poté se už hrálo opět podle polenských not, jenže gól nepřišel. „Posledních dvacet minut jsme byli lepší, Lovi tam měl dobrou střelu a já šanci, ale gólman to vykopl,“ popisuje poslední neproměněné možnosti na vítězství.
Byla z toho tedy remíza 3:3. „Myslím, že můžeme být i s bodem spokojeni. Uhrát ho s takovým soupeřem není vůbec špatné. A v neposlední řadě jsme udrželi i domácí neporazitelnost, což je také příjemné,“ dodává Tomáš Kaplan.
Šest vstřelených gólů a remíza 3:3 to jen potvrzuje. „Bylo to celkem divoký, ale divákům se mohl zápas líbit,“ říká hrající kouč Slavoje Tomáš Kaplan.
On sám otevřel gólový účet už po třech minutách, ale od 24. minuty se jeho tým musel obejít bez vyloučeného gólmana Skočdopoleho, který musel předčasně pod sprchy za faul ve vápně. „My jsme začali výborně, rychle jsme vedli, ale pak přišla červená karta a ta penalta nás opařila. Naštěstí jim po chvíli vyloučil také hráče za nesmyslné šlápnutí na Loviho (Michala Lovětínského pozn. red.),“ nastiňuje zápletku Kaplan.
Slavoj se oklepal a do kabin odcházel hodně spokojený, jelikož si hosté dali vlastní gól a Kaplan těsně před pauzou zvýšil na 3:1. „Škoda, že jsme nepřidali ještě jeden gól, šance jsme měli,“ litoval hrající kouč.
Rosice totiž ukázaly sílu a hned po změně stran dvakrát udeřily. „Oba góly pramenily z naší nedůslednosti. Poprvé jsme nechali při rohu hlavičkovat Živného, nešli jsme mu do těla, ale je to zkušený a vysoký hráč, který toho využil. A pak po chybě ve středu obrany jsme dostali na 3:3,“ mrzí Tomáš Kaplana nepovedená pětiminutovka.
Poté se už hrálo opět podle polenských not, jenže gól nepřišel. „Posledních dvacet minut jsme byli lepší, Lovi tam měl dobrou střelu a já šanci, ale gólman to vykopl,“ popisuje poslední neproměněné možnosti na vítězství.
Byla z toho tedy remíza 3:3. „Myslím, že můžeme být i s bodem spokojeni. Uhrát ho s takovým soupeřem není vůbec špatné. A v neposlední řadě jsme udrželi i domácí neporazitelnost, což je také příjemné,“ dodává Tomáš Kaplan.