Import
19. 6. 2014
Šestice týmů z Vysočiny se rozhodně neztratila
Deník Vysočina napsal. Fotbalovou divizi D celky z kraje obstojně zvládly. Chvíli míchaly kartami v postupových vodách. Hra o záchranu byla zavčas zažehnána.
Polné chyběla motivace
Senzační podzim a brzká záchrana, poté trápení, a nakonec dlouhá dvanáctizápasová série bez vítězství. Takové bylo polenské divizní tažení v uplynulé sezoně.
Fotbalisté Slavoje zvládli první dějství soutěže famózně. „To, že budeme mít 28 bodů, jsme nečekali,“ tvrdí hrající trenér Polné Tomáš Kaplan. „Byl kompaktní kádr, dařilo se nám hlavně v domácích zápasech a přivezli jsme i nějaký ten bod zvenku. Podzim jsme si užili,“ doplňuje.
Ovšem to bylo podle něj trochu kontraproduktivní. „Ono nám to spíš uškodilo, protože jsme se brzy zachránili, a pak nebyla taková motivace. My prostě hrajeme lépe, když jsme trochu pod tlakem, pak mají ty zápasy náboj, což na jaře chybělo,“ tvrdí Kaplan.
Polná po dvou jarních výhrách dosáhla bleskurychle na záchranu, a pak body jen rozdávala. Z dvanácti dalších zápasů vytěžila jen čtyři remízy! „Další věc je, že hráči prostě netrénují, ale hrát musí, protože je úzký kádr a my nemáme kam sáhnout,“ naráží Kaplan i na početnou marodku, kde se také ocitl. „Nám se na jaře rozpadla osa týmu. Odešel Kučera, zranili se Holas s Lovětínským, a ani já nebyl zdravotně v pořádku, a na to se nabalili další,“ doplňuje.
Slavoj skončil osmý a v příští sezoně ho už na hřišti Tomáš Kaplan nepotáhne. „Stoprocentně končím,“ potvrdil bývalý ligový hráč, kterého vyřadily zdravotní peripetie a bude se věnovat jen trénování, a v pauze také doplnění kádru. „Chce to novou mladou krev, která by to trochu okysličila,“ dodává.
Bystřice prožila parádní jaro
Zpackaný podzim proměnili v exkluzivní jaro. Bystřičtí svěřenci Karla Fencla se z posledního místa vyškrábali až na sedmou příčku. O tři pozice a šest bodů tím vylepšili loňskou nováčkovskou sezonu. I přes výborné výsledky v posledních jedenácti utkáních byl kouč Fencl za konec soutěže rád. „Sezona byla hektická. Každý zápas jsme se šponovali, co to šlo. I přes to, že jsme teď měli fazonu, je dobře, že si můžeme odpočinout,“ oddychl si.
Bystřice chtěla před začátkem divize hlavně vylepšit svá vystoupení před domácím publikem. Nejenže se jí to na podzim nepodařilo, ale po nevýrazném vstupu do soutěže na ni padla deka a s deseti body po podzimu bojovala o přežití. Nelichotivé skóre a nízký počet vstřelených branek hovořily za vše. „Kluci byli naštvaní, frustrovaní, herně totiž nebyli horší. Pauza nám přišla náramně vhod. V zimní přípravě jsem z hráčů vycítil velké odhodlání. O to větší zklamání přišlo po úvodní jarní porážce s Polnou a pak i s Blanskem,“ vzpomínal Fencl na další domácí kolapsy. Fotbalisté naštěstí zabrali ve správnou chvíli. Vyhráli tři zápasy s ohroženými Bohunicemi, Uherským Brodem i Napajedly a nastartovali vzestup. „Za klíčový okamžik bych označil utkání v Brodě, kde jsme v poločase prohrávali 1:0. V šatně se všichni burcovali, po přestávce jsme dali čtyři góly a to nás hrozně nakoplo,“ označil Karel Fencl zlomový moment sezony.
Velkomeziříčské rozpaky
Den a noc. Tak by se dala rozdělit sezona Velkého Meziříčí. Zatímco na podzim to vypadalo, že se tým z města pod dálničním mostem bude rvát o nejvyšší příčky, jaro bylo ve zcela opačném gardu a hlavně dostatečný bodový náskok zabránil tomu, aby svěřenci trenéra Libora Smejkala neměli záchranářské starosti.
„I proto je mé hodnocení rozpačité. Podzimní část byla výtečná, ale ta druhá vůbec. I když to v konečné tabulce nevypadá nejhůře, tak spokojený nejsem,“ řekl Smejkal.
Důvodem patálií byla především rozsáhlá marodka. Smejkal, Němec, Doucha, Krejčí, bratři Muchové, v jednu chvíli se toho nakupilo opravdu hodně.
„Hráči z lavičky svou úlohu nezvládli a nepřesvědčili mě, že neoprávněně nedostávali více příležitostí,“ podotkl velkomeziříčský kouč.
Z týmu se kvůli úzkému kádru prakticky vytratila konkurence. „Hráči spoléhali na to, že je není kým nahradit, v podstatě to tak bylo. Do zápisu jsem se musel psát i já, abychom měli alespoň nějakého náhradníka,“ podotkl Smejkal.
Po mizerném jaru si tak ve Velkém Meziříčí musí dávat pozor, aby se podobné výsledky neopakovaly v následující sezoně, kdy se hraje opět od nuly.
„Jednoznačnou prioritou je posílení kádru, zvýšení konkurence. Některé hráče už jsme oslovili, uvidíme, jak to všechno dopadne,“ uzavírá Smejkal.
Vrchovina je na divizní bedně
Historický úspěch v podobě třetího místa a zisku 53 bodů hovoří za vše. Vrchovina má za sebou pod koučem Markem Štukhejlem povedenou sezonu.
„Prošli jsme si fázemi, které obnáší příchod nového trenéra. Počáteční ostýchavost hráčů a moje nepoznání týmu znamenaly v úvodu špatné výsledky, ale díky několika změnám si mužstvo postupně sedlo. V průběhu sezony se nám podařilo vyčerpat i přečerpat perspektivu celého týmu,“ řekl Štukhejl.
Zejména na jaře se až v nečekaně pozitivním světle ukázala kvalita širšího kádru. Opory jako Vítek, Kamil Skalník či Wolker nahradili hráči z lavičky a předváděli výborné výkony. „Zapojení těchto hráčů se mi moc líbilo. Je to jedna z indicií, že tenhle tým má potenciál neustále se zlepšovat a já jsem rád, že u něčeho takového mohu být,“ podotkl vrchovinský trenér.
Nakonec s předstihem se vyplnila jeho slova po loňském příchodu, kdy chtěl „posunout Vrchovinu o kus dál“.
Nakonec ten „kus“ mohl být ještě větší, SFK totiž dostal nabídku na postup do MSFL, kde by zaplnil místo po dobrovolně odstupujících Mikulovicích. Druhé Rosice totiž tuto možnost odmítly, ovšem stejně se nakonec zachovala i Vrchovina.
„Měli bychom jít vyloženě sportovní cestou, navíc by to bylo uspěchané,“ dodal Štukhejl, jehož tým posílí Lukáš Michal, jenž se vrací ze žďárského hostování.
Stará Říše premiéru zvládla
Premiéra v divizi skončila úspěšně. Ač si fotbalisté Staré Říše prošli krizí, tak se v nové soutěži zabydleli celkem bez potíží. Desáté místo a pětatřicet nasbíraných bodů je toho důkazem.
Podzim zastihl divizního nováčka v solidní formě a trenér Staré Říše Luděk Kovačík si práci svých svěřenců, kteří získali 21 bodů, pochvaloval. „Podzim byl výborný. Neočekávali jsme, že by to mohlo být takhle kvalitní. Měli jsme alespoň klidnou zimu. Ale věděli jsme, že to na jaře nebude lehké,“ komentuje kouč.
A jeho slova se potvrdila, protože odvetná část už tak povedená ze strany Staré Říše nebyla. A to i proto, že nováčka začalo stíhat jedno zranění za druhým, a tým se pomalu, ale jistě začal rozkládat. „Kádr se nám během zimní přípravy zúžil, a to se nás drželo až do konce. Ta zranění nám zdecimovala mužstvo tak, že jsme nebyli schopni držet krok s divizními soupeři,“ říká Kovačík, jehož tým ale zvládl důležitá utkání. „Zaplaťpánbůh, že jsme uhráli body v Napajedlech, a pak jsme porazili Pelhřimov, Velké Meziříčí a Polnou. Tahle série nám hodně pomohla a vlastně nás i zachránila,“ oddychl si trenér.
Soutěž se udržela, a tak premiéra v divizi byla úspěšná. „I když si myslím, že jsme mohli uhrát víc bodů, hlavně na podzim, tak to asi odpovídá, protože jsme měli i štěstí. Všichni bychom měli být spokojeni,“ tvrdí Luděk Kovačík, který bude přes léto hledat nové hráče, aby předešel jarním potížím. „Potřebujeme sehnat dva tři, ale víme, že to bude těžké,“ uzavírá kouč.
Deváté místo Mitase netěší
S lehkými rozpaky dokončili sezonu fotbalisté Pelhřimova. Do bojů o záchranu se sice nezamotali, ale deváté místo není důvodem k jásání. Nejzápadnější klub divizní skupiny D měl větší cíle.
„Nemohu být spokojený. Před jarem jsem počítal s tím, že se budeme pohybovat okolo šestého místa. Hned několik zápasů jsme pokazili, střídali jsme lepší výkony s horšími, takže to umístění ve středu tabulky tak nějak reflektuje naši výkonnost,“ musel přiznat trenér Leoš Mitas.
Pokažené zápasy přišly hlavně na hřištích soupeřů. Pelhřimov tam čekal na první jarní vítězství až do posledního kola, v němž udolal Tasovice. „Těžko říci, čím to bylo. Nedokážu si to vysvětlit. Přitom jsme ven jeli třeba v situaci, kdy jsme doma dvakrát za sebou vysoko vyhráli a nebyli jsme schopni na to navázat,“ kroutí hlavou Mitas.
Tým nastřílel šedesát gólů a v tomto směru patří mezi absolutní elitu soutěže. Navzdory tomu, že v úvodu odvet se zranil nejlepší střelec Petr Liška. „Petr je pro nás důležitý hráč. Kdybychom ho měli, naše umístění v tabulce by asi bylo lepší. Dokázali jsme ho ale velmi dobře nahradit, rozstřílel se hlavně Michal Niederle,“ všiml si Mitas.
Co ale Pelhřimov nezdobilo, byla kvalita defenzivní práce. „V žádném případě to nechci svádět jen na obrannou čtyřku. Bránili jsme špatně jako tým. Musíme na tom zapracovat. Máme spoustu mladých hráčů, kteří budou zrát, takže se to snad zlepší,“ doufá před další sezonou trenér Pelhřimova.
Senzační podzim a brzká záchrana, poté trápení, a nakonec dlouhá dvanáctizápasová série bez vítězství. Takové bylo polenské divizní tažení v uplynulé sezoně.
Fotbalisté Slavoje zvládli první dějství soutěže famózně. „To, že budeme mít 28 bodů, jsme nečekali,“ tvrdí hrající trenér Polné Tomáš Kaplan. „Byl kompaktní kádr, dařilo se nám hlavně v domácích zápasech a přivezli jsme i nějaký ten bod zvenku. Podzim jsme si užili,“ doplňuje.
Ovšem to bylo podle něj trochu kontraproduktivní. „Ono nám to spíš uškodilo, protože jsme se brzy zachránili, a pak nebyla taková motivace. My prostě hrajeme lépe, když jsme trochu pod tlakem, pak mají ty zápasy náboj, což na jaře chybělo,“ tvrdí Kaplan.
Polná po dvou jarních výhrách dosáhla bleskurychle na záchranu, a pak body jen rozdávala. Z dvanácti dalších zápasů vytěžila jen čtyři remízy! „Další věc je, že hráči prostě netrénují, ale hrát musí, protože je úzký kádr a my nemáme kam sáhnout,“ naráží Kaplan i na početnou marodku, kde se také ocitl. „Nám se na jaře rozpadla osa týmu. Odešel Kučera, zranili se Holas s Lovětínským, a ani já nebyl zdravotně v pořádku, a na to se nabalili další,“ doplňuje.
Slavoj skončil osmý a v příští sezoně ho už na hřišti Tomáš Kaplan nepotáhne. „Stoprocentně končím,“ potvrdil bývalý ligový hráč, kterého vyřadily zdravotní peripetie a bude se věnovat jen trénování, a v pauze také doplnění kádru. „Chce to novou mladou krev, která by to trochu okysličila,“ dodává.
Bystřice prožila parádní jaro
Zpackaný podzim proměnili v exkluzivní jaro. Bystřičtí svěřenci Karla Fencla se z posledního místa vyškrábali až na sedmou příčku. O tři pozice a šest bodů tím vylepšili loňskou nováčkovskou sezonu. I přes výborné výsledky v posledních jedenácti utkáních byl kouč Fencl za konec soutěže rád. „Sezona byla hektická. Každý zápas jsme se šponovali, co to šlo. I přes to, že jsme teď měli fazonu, je dobře, že si můžeme odpočinout,“ oddychl si.
Bystřice chtěla před začátkem divize hlavně vylepšit svá vystoupení před domácím publikem. Nejenže se jí to na podzim nepodařilo, ale po nevýrazném vstupu do soutěže na ni padla deka a s deseti body po podzimu bojovala o přežití. Nelichotivé skóre a nízký počet vstřelených branek hovořily za vše. „Kluci byli naštvaní, frustrovaní, herně totiž nebyli horší. Pauza nám přišla náramně vhod. V zimní přípravě jsem z hráčů vycítil velké odhodlání. O to větší zklamání přišlo po úvodní jarní porážce s Polnou a pak i s Blanskem,“ vzpomínal Fencl na další domácí kolapsy. Fotbalisté naštěstí zabrali ve správnou chvíli. Vyhráli tři zápasy s ohroženými Bohunicemi, Uherským Brodem i Napajedly a nastartovali vzestup. „Za klíčový okamžik bych označil utkání v Brodě, kde jsme v poločase prohrávali 1:0. V šatně se všichni burcovali, po přestávce jsme dali čtyři góly a to nás hrozně nakoplo,“ označil Karel Fencl zlomový moment sezony.
Velkomeziříčské rozpaky
Den a noc. Tak by se dala rozdělit sezona Velkého Meziříčí. Zatímco na podzim to vypadalo, že se tým z města pod dálničním mostem bude rvát o nejvyšší příčky, jaro bylo ve zcela opačném gardu a hlavně dostatečný bodový náskok zabránil tomu, aby svěřenci trenéra Libora Smejkala neměli záchranářské starosti.
„I proto je mé hodnocení rozpačité. Podzimní část byla výtečná, ale ta druhá vůbec. I když to v konečné tabulce nevypadá nejhůře, tak spokojený nejsem,“ řekl Smejkal.
Důvodem patálií byla především rozsáhlá marodka. Smejkal, Němec, Doucha, Krejčí, bratři Muchové, v jednu chvíli se toho nakupilo opravdu hodně.
„Hráči z lavičky svou úlohu nezvládli a nepřesvědčili mě, že neoprávněně nedostávali více příležitostí,“ podotkl velkomeziříčský kouč.
Z týmu se kvůli úzkému kádru prakticky vytratila konkurence. „Hráči spoléhali na to, že je není kým nahradit, v podstatě to tak bylo. Do zápisu jsem se musel psát i já, abychom měli alespoň nějakého náhradníka,“ podotkl Smejkal.
Po mizerném jaru si tak ve Velkém Meziříčí musí dávat pozor, aby se podobné výsledky neopakovaly v následující sezoně, kdy se hraje opět od nuly.
„Jednoznačnou prioritou je posílení kádru, zvýšení konkurence. Některé hráče už jsme oslovili, uvidíme, jak to všechno dopadne,“ uzavírá Smejkal.
Vrchovina je na divizní bedně
Historický úspěch v podobě třetího místa a zisku 53 bodů hovoří za vše. Vrchovina má za sebou pod koučem Markem Štukhejlem povedenou sezonu.
„Prošli jsme si fázemi, které obnáší příchod nového trenéra. Počáteční ostýchavost hráčů a moje nepoznání týmu znamenaly v úvodu špatné výsledky, ale díky několika změnám si mužstvo postupně sedlo. V průběhu sezony se nám podařilo vyčerpat i přečerpat perspektivu celého týmu,“ řekl Štukhejl.
Zejména na jaře se až v nečekaně pozitivním světle ukázala kvalita širšího kádru. Opory jako Vítek, Kamil Skalník či Wolker nahradili hráči z lavičky a předváděli výborné výkony. „Zapojení těchto hráčů se mi moc líbilo. Je to jedna z indicií, že tenhle tým má potenciál neustále se zlepšovat a já jsem rád, že u něčeho takového mohu být,“ podotkl vrchovinský trenér.
Nakonec s předstihem se vyplnila jeho slova po loňském příchodu, kdy chtěl „posunout Vrchovinu o kus dál“.
Nakonec ten „kus“ mohl být ještě větší, SFK totiž dostal nabídku na postup do MSFL, kde by zaplnil místo po dobrovolně odstupujících Mikulovicích. Druhé Rosice totiž tuto možnost odmítly, ovšem stejně se nakonec zachovala i Vrchovina.
„Měli bychom jít vyloženě sportovní cestou, navíc by to bylo uspěchané,“ dodal Štukhejl, jehož tým posílí Lukáš Michal, jenž se vrací ze žďárského hostování.
Stará Říše premiéru zvládla
Premiéra v divizi skončila úspěšně. Ač si fotbalisté Staré Říše prošli krizí, tak se v nové soutěži zabydleli celkem bez potíží. Desáté místo a pětatřicet nasbíraných bodů je toho důkazem.
Podzim zastihl divizního nováčka v solidní formě a trenér Staré Říše Luděk Kovačík si práci svých svěřenců, kteří získali 21 bodů, pochvaloval. „Podzim byl výborný. Neočekávali jsme, že by to mohlo být takhle kvalitní. Měli jsme alespoň klidnou zimu. Ale věděli jsme, že to na jaře nebude lehké,“ komentuje kouč.
A jeho slova se potvrdila, protože odvetná část už tak povedená ze strany Staré Říše nebyla. A to i proto, že nováčka začalo stíhat jedno zranění za druhým, a tým se pomalu, ale jistě začal rozkládat. „Kádr se nám během zimní přípravy zúžil, a to se nás drželo až do konce. Ta zranění nám zdecimovala mužstvo tak, že jsme nebyli schopni držet krok s divizními soupeři,“ říká Kovačík, jehož tým ale zvládl důležitá utkání. „Zaplaťpánbůh, že jsme uhráli body v Napajedlech, a pak jsme porazili Pelhřimov, Velké Meziříčí a Polnou. Tahle série nám hodně pomohla a vlastně nás i zachránila,“ oddychl si trenér.
Soutěž se udržela, a tak premiéra v divizi byla úspěšná. „I když si myslím, že jsme mohli uhrát víc bodů, hlavně na podzim, tak to asi odpovídá, protože jsme měli i štěstí. Všichni bychom měli být spokojeni,“ tvrdí Luděk Kovačík, který bude přes léto hledat nové hráče, aby předešel jarním potížím. „Potřebujeme sehnat dva tři, ale víme, že to bude těžké,“ uzavírá kouč.
Deváté místo Mitase netěší
S lehkými rozpaky dokončili sezonu fotbalisté Pelhřimova. Do bojů o záchranu se sice nezamotali, ale deváté místo není důvodem k jásání. Nejzápadnější klub divizní skupiny D měl větší cíle.
„Nemohu být spokojený. Před jarem jsem počítal s tím, že se budeme pohybovat okolo šestého místa. Hned několik zápasů jsme pokazili, střídali jsme lepší výkony s horšími, takže to umístění ve středu tabulky tak nějak reflektuje naši výkonnost,“ musel přiznat trenér Leoš Mitas.
Pokažené zápasy přišly hlavně na hřištích soupeřů. Pelhřimov tam čekal na první jarní vítězství až do posledního kola, v němž udolal Tasovice. „Těžko říci, čím to bylo. Nedokážu si to vysvětlit. Přitom jsme ven jeli třeba v situaci, kdy jsme doma dvakrát za sebou vysoko vyhráli a nebyli jsme schopni na to navázat,“ kroutí hlavou Mitas.
Tým nastřílel šedesát gólů a v tomto směru patří mezi absolutní elitu soutěže. Navzdory tomu, že v úvodu odvet se zranil nejlepší střelec Petr Liška. „Petr je pro nás důležitý hráč. Kdybychom ho měli, naše umístění v tabulce by asi bylo lepší. Dokázali jsme ho ale velmi dobře nahradit, rozstřílel se hlavně Michal Niederle,“ všiml si Mitas.
Co ale Pelhřimov nezdobilo, byla kvalita defenzivní práce. „V žádném případě to nechci svádět jen na obrannou čtyřku. Bránili jsme špatně jako tým. Musíme na tom zapracovat. Máme spoustu mladých hráčů, kteří budou zrát, takže se to snad zlepší,“ doufá před další sezonou trenér Pelhřimova.