Import 11. 11. 2015

Předehrávky přinesly Bedřichovu i polenské rezervě klidnější zimu

Jihlavský deník Vysočina napsal.


V Pelhřimově to jednoduché nebylo, ale potvrdilo se, že se nám hraje venku lépe, komentuje kouč Ludvík Haubert

Jihlavsko Ve čtrnáctém kole, které uzavřelo letošní boje ve fotbalové I. A třídě skupině A, byly stoprocentní jen dva celky z Jihlavska. Bedřichov přivezl velmi cennou výhru z Pelhřimova, polenská rezerva využila krize v Habrech. Luka nad Jihlavou a Dobronín naopak prohrály, a odmítly tím dohnat vedoucí duo.

První Ledeč nad Sázavou se totiž ve vzájemném šlágru s Pacovem o body obraly (2:2). Toho ale ani jeden z pronásledovatelů využít nedokázal.

Fotbalisté Dobronína si v tabulce sice nemohli v umístění polepšit, třetí příčka jim zůstala i přes porážku 3:5 ve Speřicích, ale výsledek trenéra Chramostu mrzí. „Nevyšlo to z jednoho prostého důvodu, neproměnili jsme v první půlce tři stoprocentní šance. Zápas se pak lámal ve druhé půlce. To nás podržel gólman při krásném přímáku a my jsme z následné akce dali na 2:1. Bohužel hned nato si gólman vybral slabší chvilku, domácí srovnali a my jsme chtěli rozhodnout, vrhli se do útoku, a domácí nás potrestali dvěma rychlými a krásnými protiútoky,“ nastiňuje trenér Dobronína. „Je to škoda, ale domácí si touhou po vítězství a nasazením vyhrát zasloužili,“ dodává Chramosta.

Dvě standardky

Neuspěli ani hráči Luk nad Jihlavou, kteří prohráli v Leštině 1:3. „Já myslím, že v Leštině bylo k vidění vyrovnané utkání, my asi měli více ze hry. Maškovi v první půlce chytil gólman fantasticky velkou šanci, což mohl být klidně zlom zápasu. Nás pak body stály dvě standardky domácích, které jsme nepokryli. Pak jsme se sice gólem dostali zpět do hry, ale další branku jsme nedali, i když jsme tam měli ještě vyloženou šanci. Domácí byli produktivnější a šťastnější,“ doplňuje kouč Luk David Votava, jehož tým tak přezimuje těsně za Dobronínem na čtvrtém místě tabulky.

Po důležitých bodech na hřištích soupeřů sáhlo jiné duo. Bedřichov dokázal přehrát pelhřimovskou rezervu, kterou přišpendlil u dna, sám se naopak vzdálil a přiblížil klidnějšímu středu. „Na to jak to vypadalo ze začátku, tak je to umístění celkem dobré. Je znát, že se to v poslední době zvedlo a vrátili se někteří kluci,“ těší kouče Sokola Ludvíka Hauberta.

Jeho tým ale na výhru 2:1 musel dřít. „Jednoduché to v Pelhřimově nebylo, ale jeli jsme tam s cílem potvrdit výhru z Kamenice. A jen se potvrdilo, že se nám hraje lépe venku. Jen škoda, že Lacina s Kolmanem neproměnili v první půlce dvě tutovky, nemuselo to být tak dramatické. Po kontaktním gólu se navíc srazili Severa se Šánou a my dohrávali jen v devíti, rozhodčí nastavil tři minuty, takže to nebylo lehké, ale zvládli jsme to. Domácí to pak nezvládli a byly z toho zbytečné dvě červené, neunesli to, protože si tím hodně zkomplikovali situaci,“ hodnotí Haubert. „My naopak můžeme přezimovat naprosto v klidu,“ dodává trenér Bedřichova.

Úspěšně se loučila i rezerva Slavoje Polná, která taktéž vyhrála venku. A po jasném výsledku 5:2 v Habrech se stejně jako Bedřichov dostala na 19 bodů. „Jako zahájení jara je to docela dobré,“ mnul si ruce trenér Polné Jan Rychlý. „Kluci to, dá se říci, zvládli, ale byl tam složitější terén, takže chvilkami jsme s tím měli problém. Důležité bylo, že nám zachytal gólman, v první minutě chytil gól, pak jsme se trefili my a to nás uklidnilo, dali jsme pak další dvě branky,“ nastiňuje Rychlý, jehož tým v závěru poločasu sice zaváhal. „Před půlkou jsme dostali branku, špatně jsme to zahráli, ale kluci to ten druhý poločas uhráli dobře. Bylo to v klidu. Je vidět, že se Habry trápí, že jim tam něco chybí. A pro nás bylo příjemné, že byli kluci z áčka, kteří to oživili,“ uzavírá kouč polenského „béčka“.

VÍT BRABEC