Import
14. 12. 2017
Podzimní hodnocení I.B třídy skupiny B pohledem Deníku Vysočina
Po odehraných třinácti kolech hlásí největší spokojenost v Rapoticích, které mají na čele tabulky čtyřbodový náskok na nejbližší pronásledovatele. Druhý na pásce zakončil podzimní půlsezonu Měřín, kterému se vyplatilo letní posílení kádru o zkušenou dvojici hráčů z třetiligového Velkého Meziříčí. Do postupových bojů však v jarních odvetách může promluvit hned sedm týmů. Podobně vyrovnaný a napínavý průběh však slibují také záchranářské boje. Vždyť posledních pět mužstev tabulky je srovnáno v rozdílu zanedbatelných tří bodů.
FC RAPOTICE
(1. místo, 29 bodů, skóre 49:21)
Tým, který před dvěma a půl lety sestoupil z I. A třídy, se po pádu pomalu zvedal, nyní plán plní na sto procent. „Chtěli jsme se vejít do druhého místa a předsezonní cíl jsme naplnili,“ hlásí spokojený trenér Rapotic Karel Kovařík. Jeho tým naplno nebodoval jen ve čtyřech zápasech. „Třikrát jsme ztratili body doma,“ hlásí rapotický kouč.
Rapotice se o body dělily například v divoké přestřelce s Radešínskou Svratkou a ztráty na vlastní půdě vyvrcholily porážkou od Velkého Beranova v předposledním kole. „Se Svratkou jsme deset minut před koncem vedli 4:2 a nakonec jen remizovali. Takové zápasy bychom měli zvládat lépe, doma by se ztrácet nemělo,“ má jasno Kovařík. Venku se dařilo lépe. „Z pěti zápasů jsme čtyřikrát vyhráli,“ bilancuje šéf rapotické lavičky. Vrcholem byla, po kanonádě se Slavojem Polná B, po které se Rapotice prostřílely do čela tabulky, pětigólová výhra v Lukách nad Jihlavou.
JISKRA MĚŘÍN
(2. místo, 25 bodů, 32:15)
Po loňské nepodařené sezoně se od fotbalistů měřínské Jiskry příliš neočekávalo. Jenže tu nakopl vydařený úvod v podobě tří výher v řadě. Po slabší střední pasáži pak přišla skvostná závěrečná třetina, kdy v závěrečných pěti podzimních kolech celek z Velkomeziříčska ztratil pouhé dva body.
„Spokojenost z naší strany určitě je. Zlepšili jsme se hlavně směrem dopředu, dozadu jsme až takové problémy nemívali, tím pádem to pak má i obrana jednodušší. V minulých sezonách nás přitom koncovka docela trápila. Kromě inkasovaných tří gólů od Radešínské Svratky to bylo v obraně velice dobré. Do jara žádné cíle nevyhlašujeme, ale o špici tabulky se chceme poprat,“ říká hrající kouč Měřína Karel Kružík.
TJ JEŽEK RANTÍŘOV
(3. místo, 24 bodů, 39:19)
Po pádu z „átřídy“ se rantířovský výběr oklepal a novou sezonu o soutěž níž načal parádním způsobem. Osm kol nepoznal hořkost porážky, jen dvakrát remizoval, navíc se mu dařilo střelecky. V průměru sázel takřka čtyři góly na zápas, a byl k nezastavení. Ovšem 9. kolo mu vůbec nevyšlo, a porážka v Polné s rezervou Slavoje nabourala snový podzim.
Vůbec derby zápasy byly pro Rantířov černou můrou. V závěru totiž prohrál i s Velkým Beranovem a doma pouze remizoval s Lukami nad Jihlavou. A protože v posledním kole prohrál, připravil se těmito nepovedenými mači o post lídra soutěže. Takhle na první Rapotice, které na začátku rozdrtil 5:1, ztrácí pět bodů.
TJ VELKÝ BERANOV
(4. místo, 23 bodů, 39:20)
Začátek sezony byl pro Beranov děsivý. Tři porážky rozhodně nenaplňovaly ambice týmu kouče Eliáše. Jeho svěřenci ale těžké chvíle zvládli a následnou domácí sérií tří vítězných zápasů se zvedli. Porazit je dokázala jen Nedvědice, jinak se bodově dařilo. V závěru podzimu se Velký Branov postaral hned o dvě překvapení. Nejdříve vyloupil vedoucí Rapotice, ale poté přišla nečekaná ztráta, když se doma musel smířit jen s bodem proti poslednímu Štěpánovu, a to zamrzelo, protože mohl být podzimním vicemistrem.
SPARTAK V. BÍTEŠ B
(5. místo, 22 bodů, 25:19)
Také při své šesté sezoně v I. B třídě potvrzují hráči rezervy Velké Bíteše příslušnost k tomu lepšímu, co nejnižší krajská soutěž nabízí. Ve třinácti podzimních kolech se svěřenci trenéra Oldřicha Suchého hned osmkrát představili před vlastními fanoušky, kde získali čtrnáct bodů. Dalších osm pak přidali na hřištích soupeřů, z čehož rezultovalo průběžné páté místo.
„S dosaženými výsledky můžeme být spokojeni, možná jsme dokonce překonali předsezonní očekávání. Na druhou stranu tomu ale pomohlo i právě to, že jsme hráli tolik utkání doma, nijak bych to proto nezveličoval,“ zůstával nohama na zemi kormidelník Velké Bíteše, který by na jaře rád udržel podzimní postavení.
„Chceme hrát v klidu, do pátého místa by to bylo dobré. Na jaře však většinu zápasu hrajeme venku, což je u béčka pokaždé s otazníkem.“
SK LUKA NAD JIHLAVOU
(6. místo, 22 bodů, 26:23)
Fotbalisty Luk převzal před sezonou trenér Vladimír Hekerle, a jeho svěřenci zvládli první část sezony velmi dobře. „Já si myslím, že s bodovým ziskem i umístěním můžeme být spokojení. Když se podíváme, jak mladý máme tým, tak ta půlsezona byla solidní,“ komentuje kouč, který si cenní toho, že Luka dokázala v některých zápasech vytěžit z minima maximum. „Pár zápasů, ve kterých jsme byli horší, jsme dotáhli do vítězného konce, to mě potěšilo. A jsem rád, že do hry naskočili mladí kluci, kteří ještě s chlapským fotbalem nemají zkušenosti, ale poprali se s tím dobře,“ říká Hekerle, který ví, kde byla slabina. „V kombinační hře se budeme muset zlepšit,“ dodává.
TJ RADEŠÍNSKÁ SVRATKA
(7. místo, 21 bodů, 32:27)
Možná největší otazník se před začátkem nového ročníku vznášel nad klubem z Radešínské Svratky. Ta byla totiž kvůli rekonstrukci svých kabin nucena odehrát celou první polovinu na hřištích soupeřů. A nevedla si vůbec zle.
„S výkony, kterými jsme se v první polovině ročníku prezentovali, jsem byl většinou spokojený. Prakticky celý podzim jsme předváděli slušnou hru, jedinou výjimkou byl zápas v Rantířově, který se nám vůbec nepovedl. Na druhou stranu se musel nejvíce líbit zápas v Rapoticích, bod s podzimním lídrem za remízu 4:4 pro nás byl odměnou,“ chválil své svěřence trenér Radešínky Pavel Kříž, který jednoho z nich nad ostatní vyzdvihl.
„Fotbal je kolektivní hrou, proto většinou nerad hodnotím jednotlivce. Ale obránce Martin Drdla podával na podzim stabilní výkony a svým přístupem na trénincích i v zápasech šel ostatním příkladem.“
SK PERNŠTEJN NEDVĚDICE
(8. místo, 16 bodů, 18:33)
Nepropadli, ale přesto nad podzimním účinkováním fotbalistů Nedvědice zůstal stín rozpaků. A to nejen kvůli málo vídanému extempore, které na adresu hlavního rozhodčího při utkání v Rokytnici předvedl útočník Roman Šikula. Oproti premiérové sezoně se totiž celku z podhradí Pernštejna nedařilo na hřištích soupeřů.
„Sám nevím, proč tomu tak bylo, ale na podzim se nám tam vůbec nedařilo. Loni to přitom bylo úplně jiné, ale opravdu nevím, v čem hledat příčinu, nedokážu si to vysvětlit. Přitom by to při ustálené sestavě, kterou jsme měli, neměl být až takový rozdíl oproti domácím zápasům,“ musel uznat hrající trenér Michal Havlíček, který pro jaro plánuje předat trenérské žezlo svému nástupci.
„Není dobré, pokud je hráč současně i trenérem. Proto bylo prioritou najít nového kouče, kterého představíme před začátkem zimní přípravy,“ dodal Havlíček.
FC BOHDALOV
(9. místo, 15 bodů, 16:17)
Po čtyřech sezonách působení v okresním přeboru se fotbalový oddíl z Bohdalova opět vrátil do krajských vod. Získaných patnáct podzimních bodů určitě není k zahození, mužstvo však až příliš ztrácelo množstvím nerozhodných výsledků. Šest remíz, to bylo suverénně nejvíce z celého pelotonu.
„Trápilo nás neproměňování šancí, to byla naše největší bolest. K tomu však musím připočíst i to, že jsme se neustále potýkali se zdravotními problémy. Na podzim jsme tak v kompletní sestavě nastoupili snad jen dvakrát. Soutěž ale samozřejmě chceme zachránit. Naším cílem pro jarní odvety je tedy se co nejrychleji dostat do klidného středu tabulky,“ vysvětloval hrající trenér a hlavní opora záložní řady celku ze Žďárska Tomáš Doležal.
TJ HARTVÍKOVICE
(10. místo, 13 bodů, 24:33)
Mužstvo se slavnou minulostí se předloni vrátilo do kraje po pěti letech. Tehdy tým od Dalešické přehrady zaznamenal dva postupy v řadě. O tom, že I. B třída je o něčem jiném, se Hartvíkovice přesvědčily už loni. Zachraňovaly se na poslední chvíli a podzimní umístění věstí znovu boj o záchranu.
„Spokojen rozhodně nejsem. Před sezonou byla cílem horní polovina tabulky, bohužel po dobrém začátku jsme od šestého kola dokázali bodovat pouze s Bohdalovem. Začátek byl dobrý, ale pak přišel útlum. Prohrávali jsme zápasy jako v Lukách nebo s Rapoticemi, ve kterých jsme měli bodovat. Musíme zlepšit hlavně proměňování šancí,“ mrzí trenéra Luďka Hadrabu.
1. SK ROKYTNICE N. R.
(11. místo, 13 bodů, 21:42)
Staronový účastník nejnižší krajské soutěže nezačal sezonu špatně, ale po dvou domácích výhrách začal body ztrácet i na vlastním trávníku. „Vstup do soutěže se nám vcelku povedl, i přes výpadky na hřištích soupeřů. Bylo to hlavně tím, že jsme byli alespoň trochu kompletní,“ má jasno kouč Pavel Vranka.
Rokytnici pak postihly absence, což se odrazilo na výkonech a promítlo i do výsledků. „Po pěti kolech nás začala kosit zranění a nemoci. Zbytek podzimu jsme odehráli v nekompletní a slepené sestavě. Toto, nezkušenost mladých hráčů s vyšší soutěží a primitivní chyby zejména v obraně i ve středu pole, byly zásadní pro naše umístění,“ podotýká Vranka a dodává: „Chtěli jsme hrát v poklidném středu tabulky, ale čeká nás těžký a zároveň jasný cíl soutěž udržet. Musíme zlepšit téměř vše a na jaře se s tím poprat.“
SLAVOJ POLNÁ B
(12. místo, 12 bodů, 20:38)
Přestože se jedná o zálohu divizního týmu, tak v I. B třídě to neměla Polná vůbec jednoduché. Když vyjela ven, měli domácí bodový zisk takřka v kapse. Jen dvakrát dokázalo „béčko“ Polné na hřišti soupeře remizovat. A doma to nebylo o nic lepší, i když nakonec z toho bylo alespoň deset bodů. Nicméně v konečném součtu se tým trenéra Tobolky podzimem protrápil, a hlavním důvodem byl nedostatek hráčů. Povoláni do zbraně musely být nestárnoucí akvizice, párkrát si oblékl polenský dres i exjihlavský kanonýr Kaplan.
TJ SOKOL STAŘEČ
(13. místo, 11 bodů, 14:31)
Tým, který se do I. B třídy vrátil po dvou letech, nezačal podle představ. Následné zlepšení však ke spokojenosti nevedlo. „Hodnocení podzimu rozdělím na dvě části. Se začátkem soutěže nemůžeme být spokojení. Druhá polovina už byla lepší a ke spokojenosti chybí jen tři body z posledního utkání (Nedvědice pozn. red.), které jsme museli nejprve odložit. V dohrávce jsme už nebyli kompletní a po fatálních chybách ztratili všechny body,“ ohlíží se trenér František Prokop.
Podle jeho slov bota tlačila v obraně. „Našimi největšími nedostatky byla špatná defenzivní činnost celého týmu, velké množství zbytečných ztrát míče ve středu hřiště, po kterých jsme často inkasovali, a také velmi nízká produktivita. Příliš se nám nedařila ani mezihra a málo jsme využívali krajní prostory. Připočteme-li k tomu horší pohyb bez míče, pak zákonitým projevem bylo časté a stereotypní nakopávání, které končilo na kopačkách soupeře. Také jsme neměli gólového hráče do vápna,“ bilancuje Prokop, který si naopak pochvaloval široký kádr i pozitivní atmosféru v kabině.
FK ŽELEZÁRNY ŠTĚPÁNOV
(14. místo, 10 bodů, 18:35)
Velkým zklamáním skončila podzimní část letošní sezony pro fotbalisty ze Štěpánova. Ještě před pár lety štika I. A třídy se dnes potácí na hraně pádu do okresních soutěží. „Nedáváme góly, v tom to celé je. Příležitosti si sice vytváříme, herně jsme v drtivé většině případu nezaostávali, ba naopak, jenže na to se fotbal nehraje. Nic však nebalíme, naše ztráta je minimální, na jaře se o záchranu popereme,“ říkal po závěrečném podzimním kole trenér Železářů Jiří Lukášek.
(1. místo, 29 bodů, skóre 49:21)
Tým, který před dvěma a půl lety sestoupil z I. A třídy, se po pádu pomalu zvedal, nyní plán plní na sto procent. „Chtěli jsme se vejít do druhého místa a předsezonní cíl jsme naplnili,“ hlásí spokojený trenér Rapotic Karel Kovařík. Jeho tým naplno nebodoval jen ve čtyřech zápasech. „Třikrát jsme ztratili body doma,“ hlásí rapotický kouč.
Rapotice se o body dělily například v divoké přestřelce s Radešínskou Svratkou a ztráty na vlastní půdě vyvrcholily porážkou od Velkého Beranova v předposledním kole. „Se Svratkou jsme deset minut před koncem vedli 4:2 a nakonec jen remizovali. Takové zápasy bychom měli zvládat lépe, doma by se ztrácet nemělo,“ má jasno Kovařík. Venku se dařilo lépe. „Z pěti zápasů jsme čtyřikrát vyhráli,“ bilancuje šéf rapotické lavičky. Vrcholem byla, po kanonádě se Slavojem Polná B, po které se Rapotice prostřílely do čela tabulky, pětigólová výhra v Lukách nad Jihlavou.
JISKRA MĚŘÍN
(2. místo, 25 bodů, 32:15)
Po loňské nepodařené sezoně se od fotbalistů měřínské Jiskry příliš neočekávalo. Jenže tu nakopl vydařený úvod v podobě tří výher v řadě. Po slabší střední pasáži pak přišla skvostná závěrečná třetina, kdy v závěrečných pěti podzimních kolech celek z Velkomeziříčska ztratil pouhé dva body.
„Spokojenost z naší strany určitě je. Zlepšili jsme se hlavně směrem dopředu, dozadu jsme až takové problémy nemívali, tím pádem to pak má i obrana jednodušší. V minulých sezonách nás přitom koncovka docela trápila. Kromě inkasovaných tří gólů od Radešínské Svratky to bylo v obraně velice dobré. Do jara žádné cíle nevyhlašujeme, ale o špici tabulky se chceme poprat,“ říká hrající kouč Měřína Karel Kružík.
TJ JEŽEK RANTÍŘOV
(3. místo, 24 bodů, 39:19)
Po pádu z „átřídy“ se rantířovský výběr oklepal a novou sezonu o soutěž níž načal parádním způsobem. Osm kol nepoznal hořkost porážky, jen dvakrát remizoval, navíc se mu dařilo střelecky. V průměru sázel takřka čtyři góly na zápas, a byl k nezastavení. Ovšem 9. kolo mu vůbec nevyšlo, a porážka v Polné s rezervou Slavoje nabourala snový podzim.
Vůbec derby zápasy byly pro Rantířov černou můrou. V závěru totiž prohrál i s Velkým Beranovem a doma pouze remizoval s Lukami nad Jihlavou. A protože v posledním kole prohrál, připravil se těmito nepovedenými mači o post lídra soutěže. Takhle na první Rapotice, které na začátku rozdrtil 5:1, ztrácí pět bodů.
TJ VELKÝ BERANOV
(4. místo, 23 bodů, 39:20)
Začátek sezony byl pro Beranov děsivý. Tři porážky rozhodně nenaplňovaly ambice týmu kouče Eliáše. Jeho svěřenci ale těžké chvíle zvládli a následnou domácí sérií tří vítězných zápasů se zvedli. Porazit je dokázala jen Nedvědice, jinak se bodově dařilo. V závěru podzimu se Velký Branov postaral hned o dvě překvapení. Nejdříve vyloupil vedoucí Rapotice, ale poté přišla nečekaná ztráta, když se doma musel smířit jen s bodem proti poslednímu Štěpánovu, a to zamrzelo, protože mohl být podzimním vicemistrem.
SPARTAK V. BÍTEŠ B
(5. místo, 22 bodů, 25:19)
Také při své šesté sezoně v I. B třídě potvrzují hráči rezervy Velké Bíteše příslušnost k tomu lepšímu, co nejnižší krajská soutěž nabízí. Ve třinácti podzimních kolech se svěřenci trenéra Oldřicha Suchého hned osmkrát představili před vlastními fanoušky, kde získali čtrnáct bodů. Dalších osm pak přidali na hřištích soupeřů, z čehož rezultovalo průběžné páté místo.
„S dosaženými výsledky můžeme být spokojeni, možná jsme dokonce překonali předsezonní očekávání. Na druhou stranu tomu ale pomohlo i právě to, že jsme hráli tolik utkání doma, nijak bych to proto nezveličoval,“ zůstával nohama na zemi kormidelník Velké Bíteše, který by na jaře rád udržel podzimní postavení.
„Chceme hrát v klidu, do pátého místa by to bylo dobré. Na jaře však většinu zápasu hrajeme venku, což je u béčka pokaždé s otazníkem.“
SK LUKA NAD JIHLAVOU
(6. místo, 22 bodů, 26:23)
Fotbalisty Luk převzal před sezonou trenér Vladimír Hekerle, a jeho svěřenci zvládli první část sezony velmi dobře. „Já si myslím, že s bodovým ziskem i umístěním můžeme být spokojení. Když se podíváme, jak mladý máme tým, tak ta půlsezona byla solidní,“ komentuje kouč, který si cenní toho, že Luka dokázala v některých zápasech vytěžit z minima maximum. „Pár zápasů, ve kterých jsme byli horší, jsme dotáhli do vítězného konce, to mě potěšilo. A jsem rád, že do hry naskočili mladí kluci, kteří ještě s chlapským fotbalem nemají zkušenosti, ale poprali se s tím dobře,“ říká Hekerle, který ví, kde byla slabina. „V kombinační hře se budeme muset zlepšit,“ dodává.
TJ RADEŠÍNSKÁ SVRATKA
(7. místo, 21 bodů, 32:27)
Možná největší otazník se před začátkem nového ročníku vznášel nad klubem z Radešínské Svratky. Ta byla totiž kvůli rekonstrukci svých kabin nucena odehrát celou první polovinu na hřištích soupeřů. A nevedla si vůbec zle.
„S výkony, kterými jsme se v první polovině ročníku prezentovali, jsem byl většinou spokojený. Prakticky celý podzim jsme předváděli slušnou hru, jedinou výjimkou byl zápas v Rantířově, který se nám vůbec nepovedl. Na druhou stranu se musel nejvíce líbit zápas v Rapoticích, bod s podzimním lídrem za remízu 4:4 pro nás byl odměnou,“ chválil své svěřence trenér Radešínky Pavel Kříž, který jednoho z nich nad ostatní vyzdvihl.
„Fotbal je kolektivní hrou, proto většinou nerad hodnotím jednotlivce. Ale obránce Martin Drdla podával na podzim stabilní výkony a svým přístupem na trénincích i v zápasech šel ostatním příkladem.“
SK PERNŠTEJN NEDVĚDICE
(8. místo, 16 bodů, 18:33)
Nepropadli, ale přesto nad podzimním účinkováním fotbalistů Nedvědice zůstal stín rozpaků. A to nejen kvůli málo vídanému extempore, které na adresu hlavního rozhodčího při utkání v Rokytnici předvedl útočník Roman Šikula. Oproti premiérové sezoně se totiž celku z podhradí Pernštejna nedařilo na hřištích soupeřů.
„Sám nevím, proč tomu tak bylo, ale na podzim se nám tam vůbec nedařilo. Loni to přitom bylo úplně jiné, ale opravdu nevím, v čem hledat příčinu, nedokážu si to vysvětlit. Přitom by to při ustálené sestavě, kterou jsme měli, neměl být až takový rozdíl oproti domácím zápasům,“ musel uznat hrající trenér Michal Havlíček, který pro jaro plánuje předat trenérské žezlo svému nástupci.
„Není dobré, pokud je hráč současně i trenérem. Proto bylo prioritou najít nového kouče, kterého představíme před začátkem zimní přípravy,“ dodal Havlíček.
FC BOHDALOV
(9. místo, 15 bodů, 16:17)
Po čtyřech sezonách působení v okresním přeboru se fotbalový oddíl z Bohdalova opět vrátil do krajských vod. Získaných patnáct podzimních bodů určitě není k zahození, mužstvo však až příliš ztrácelo množstvím nerozhodných výsledků. Šest remíz, to bylo suverénně nejvíce z celého pelotonu.
„Trápilo nás neproměňování šancí, to byla naše největší bolest. K tomu však musím připočíst i to, že jsme se neustále potýkali se zdravotními problémy. Na podzim jsme tak v kompletní sestavě nastoupili snad jen dvakrát. Soutěž ale samozřejmě chceme zachránit. Naším cílem pro jarní odvety je tedy se co nejrychleji dostat do klidného středu tabulky,“ vysvětloval hrající trenér a hlavní opora záložní řady celku ze Žďárska Tomáš Doležal.
TJ HARTVÍKOVICE
(10. místo, 13 bodů, 24:33)
Mužstvo se slavnou minulostí se předloni vrátilo do kraje po pěti letech. Tehdy tým od Dalešické přehrady zaznamenal dva postupy v řadě. O tom, že I. B třída je o něčem jiném, se Hartvíkovice přesvědčily už loni. Zachraňovaly se na poslední chvíli a podzimní umístění věstí znovu boj o záchranu.
„Spokojen rozhodně nejsem. Před sezonou byla cílem horní polovina tabulky, bohužel po dobrém začátku jsme od šestého kola dokázali bodovat pouze s Bohdalovem. Začátek byl dobrý, ale pak přišel útlum. Prohrávali jsme zápasy jako v Lukách nebo s Rapoticemi, ve kterých jsme měli bodovat. Musíme zlepšit hlavně proměňování šancí,“ mrzí trenéra Luďka Hadrabu.
1. SK ROKYTNICE N. R.
(11. místo, 13 bodů, 21:42)
Staronový účastník nejnižší krajské soutěže nezačal sezonu špatně, ale po dvou domácích výhrách začal body ztrácet i na vlastním trávníku. „Vstup do soutěže se nám vcelku povedl, i přes výpadky na hřištích soupeřů. Bylo to hlavně tím, že jsme byli alespoň trochu kompletní,“ má jasno kouč Pavel Vranka.
Rokytnici pak postihly absence, což se odrazilo na výkonech a promítlo i do výsledků. „Po pěti kolech nás začala kosit zranění a nemoci. Zbytek podzimu jsme odehráli v nekompletní a slepené sestavě. Toto, nezkušenost mladých hráčů s vyšší soutěží a primitivní chyby zejména v obraně i ve středu pole, byly zásadní pro naše umístění,“ podotýká Vranka a dodává: „Chtěli jsme hrát v poklidném středu tabulky, ale čeká nás těžký a zároveň jasný cíl soutěž udržet. Musíme zlepšit téměř vše a na jaře se s tím poprat.“
SLAVOJ POLNÁ B
(12. místo, 12 bodů, 20:38)
Přestože se jedná o zálohu divizního týmu, tak v I. B třídě to neměla Polná vůbec jednoduché. Když vyjela ven, měli domácí bodový zisk takřka v kapse. Jen dvakrát dokázalo „béčko“ Polné na hřišti soupeře remizovat. A doma to nebylo o nic lepší, i když nakonec z toho bylo alespoň deset bodů. Nicméně v konečném součtu se tým trenéra Tobolky podzimem protrápil, a hlavním důvodem byl nedostatek hráčů. Povoláni do zbraně musely být nestárnoucí akvizice, párkrát si oblékl polenský dres i exjihlavský kanonýr Kaplan.
TJ SOKOL STAŘEČ
(13. místo, 11 bodů, 14:31)
Tým, který se do I. B třídy vrátil po dvou letech, nezačal podle představ. Následné zlepšení však ke spokojenosti nevedlo. „Hodnocení podzimu rozdělím na dvě části. Se začátkem soutěže nemůžeme být spokojení. Druhá polovina už byla lepší a ke spokojenosti chybí jen tři body z posledního utkání (Nedvědice pozn. red.), které jsme museli nejprve odložit. V dohrávce jsme už nebyli kompletní a po fatálních chybách ztratili všechny body,“ ohlíží se trenér František Prokop.
Podle jeho slov bota tlačila v obraně. „Našimi největšími nedostatky byla špatná defenzivní činnost celého týmu, velké množství zbytečných ztrát míče ve středu hřiště, po kterých jsme často inkasovali, a také velmi nízká produktivita. Příliš se nám nedařila ani mezihra a málo jsme využívali krajní prostory. Připočteme-li k tomu horší pohyb bez míče, pak zákonitým projevem bylo časté a stereotypní nakopávání, které končilo na kopačkách soupeře. Také jsme neměli gólového hráče do vápna,“ bilancuje Prokop, který si naopak pochvaloval široký kádr i pozitivní atmosféru v kabině.
FK ŽELEZÁRNY ŠTĚPÁNOV
(14. místo, 10 bodů, 18:35)
Velkým zklamáním skončila podzimní část letošní sezony pro fotbalisty ze Štěpánova. Ještě před pár lety štika I. A třídy se dnes potácí na hraně pádu do okresních soutěží. „Nedáváme góly, v tom to celé je. Příležitosti si sice vytváříme, herně jsme v drtivé většině případu nezaostávali, ba naopak, jenže na to se fotbal nehraje. Nic však nebalíme, naše ztráta je minimální, na jaře se o záchranu popereme,“ říkal po závěrečném podzimním kole trenér Železářů Jiří Lukášek.