Doufám, že pomůžu, říká posila Slavoje Ondřej Šourek
Exligový stoper řešil zájem divizních týmů. Nakonec vyhrál trenér Lovětínský
Zdroj: Deník Vysočina, autor: Vít Brabec
Jihlava Je to fotbalový legionář. Pětatřicetiletý obránce Ondřej Šourek se po dvou letech vrací zpět na Vysočinu, ovšem tentokrát nezamířil do jihlavského klubu, ale polenského Slavoje, kde už začal trénovat a s nímž ho čeká nová výzva, divizní výzva.
„Jsem zvědavý na atmosféru divizních zápasů, jako hráč jsem to ještě nezažil,“ přiznává.
Proč jste skončil v rakouském Wieselburgu, kde se vám dařilo a skončili jste třetí?
Trenér požadoval abych jezdil na více tréninků, to však vzhledem k vzdálenosti a mojí práci vedoucího přípravek nebylo možné.
Měl jste jiné nabídky z Rakouska?
Několik možností jsem měl, ale většinou to nebylo možné ze stejných důvodů, kvůli kterým jsem skončil ve Wieselburgu.
Nakonec jste se rozhodl vrátit zpět domů, kde o vás byl boj. Zájem měla Vrchovina, Stará Říše, Havlíčkův Brod, ale vy jste dal přednost Slavoji Polná, proč?
Jednak jsem cítil opravdový zájem a dalším důležitým aspektem v mém rozhodování byl trenér Michal Lovětínský.
Jak se vám líbí v novém klubu, jaké jsou první dojmy?
Zatím poznávám nové prostředí a spoluhráče.
Už máte za sebou přípravný mač, jak se vám hrálo?
Hrál jsem po delší době celý zápas, nebylo to ještě úplně ono. Ale byla to dobrá možnost, jak trochu potrénovat a sehrát se.
Defenziva nebyla vždy silnou stránkou Slavoje, takže vaše role bude asi jasná. Hru zezadu řídit a zpevnit obranu, je to tak?
Přesně tak, doufám že pomůžu.
Těšíte se na divizní zápasy a regionální derby?
Jsem zvědavý na atmosféru těchto zápasů. Jako hráč jsem ji ještě nezažil.
I pro rodinu to bude po dlouhé době fajn, že se bude moci přijít na vás podívat a zafandit, že?
To ano, přeci jen to bude mít zase o něco blíž.